Adukt: definice v chemii
Adukt: Jediný produkt vzniklý přímým spojením dvou nebo více molekul se zachováním všech jejich atomů. Často vzniká, když jedna molekula odevzdá elektronový pár jiné.
U typického aduktu se Lewisova zásada s volným elektronovým párem naváže na Lewisovu kyselinu, která má místo pro jeho přijetí, a vznikne koordinačně kovalentní (donor-akceptorová) vazba. Při tom se nic neztrácí, čímž se tvorba aduktu liší od reakcí uvolňujících malou molekulu, například vodu. Adukty jsou časté v syntéze a biochemii, kde se škodlivá chemická látka navázaná na DNA nazývá aduktem DNA.
Příklady
- Amoniak + fluorid boritý → H₃N–BF₃
- Etherát fluoridu boritého, BF₃ vázaný na diethylether, běžné laboratorní činidlo
- Cyklický produkt Dielsovy–Alderovy reakce
- Chemické látky z tabákového kouře navázané na DNA v buňkách plic
V periodické tabulce
Bor a hliník ve skupině 13 často tvoří sloučeniny jen se šesti valenčními elektrony kolem sebe, například BF₃ a AlCl₃, takže ochotně přijímají elektronový pár a tvoří adukty.