Legování: definice v chemii

Legování: Proces spojování kovu s jedním nebo více dalšími prvky, obvykle jejich společným roztavením, za vzniku slitiny se zlepšenými vlastnostmi.

V substituční slitině nahrazují část atomů kovu atomy podobné velikosti, jako zinek v mosazi. V intersticiální slitině se mnohem menší atomy, například uhlíku nebo dusíku, vejdou do mezer mezi atomy kovu, jako v oceli. V obou případech odlišné atomy narušují pravidelné vrstvy atomů kovu a ztěžují jejich klouzání, takže legování obvykle činí kov tvrdším a pevnějším a může také zlepšit odolnost proti korozi nebo snížit teplotu tání.

Příklady

V periodické tabulce

Kovy, které se mísí v libovolném poměru, bývají v tabulce blízko sebe, s podobnou velikostí atomů a stejnou krystalovou strukturou, například měď a nikl.

Související pojmy

Všechny pojmy