Sloučenina: definice v chemii
Sloučenina: Látka složená ze dvou nebo více různých prvků chemicky vázaných v pevném poměru, například voda (H₂O) nebo chlorid sodný (NaCl).
Sloučenina může mít zcela jiné vlastnosti než její prvky: sodík je reaktivní kov a chlor jedovatý plyn, a přesto spolu tvoří kuchyňskou sůl. Protože je poměr prvků pevný, má každá sloučenina určitý chemický vzorec. Sloučeniny lze na prvky rozložit jen chemickými reakcemi, nikoli fyzikálními metodami, jako je filtrace.
Příklady
- Voda (H₂O) — dva atomy vodíku vázané na jeden atom kyslíku
- Oxid uhličitý (CO₂) — vzniká při spalování paliv
- Chlorid sodný (NaCl) — kuchyňská sůl
- Glukosa (C₆H₁₂O₆) — cukr vyráběný rostlinami
V periodické tabulce
Kovy z levé strany tabulky se spojují s nekovy z pravé strany a tvoří iontové sloučeniny, například NaCl, zatímco nekovy se spolu spojují v molekulové sloučeniny, například CO₂.