Co jsou skupiny a periody v periodické tabulce?

Skupiny: 18 sloupců

Skupiny jsou číslovány od 1 do 18 zleva doprava. Je to číslování doporučené organizací IUPAC, mezinárodní organizací, která stanovuje pravidla chemického názvosloví. Mnohé americké učebnice používají také starší systém, který čísluje jen hlavní skupiny od 1A do 8A, takže se můžeš setkat s tím, že se 17. skupina nazývá skupina 7A a 18. skupina skupina 8A.

Skupiny 1, 2 a 13 až 18 jsou hlavní skupiny. Skupiny 3 až 12 uprostřed tabulky obsahují přechodné kovy.

Proč se prvky ve skupině chovají podobně

Prvky ve stejné hlavní skupině mají stejné uspořádání vnějších elektronů. Lithium ([He] 2s¹), sodík ([Ne] 3s¹) a draslík ([Ar] 4s¹) mají každý jediný valenční elektron, který snadno odevzdávají a vytvářejí ionty +1, například Na⁺. Proto jsou všechny tři měkké lesklé kovy, které reagují s vodou za vzniku plynného vodíku a hydroxidu.

Stejná myšlenka funguje na pravé straně tabulky. Fluor, chlor, brom a jod mají každý sedm valenčních elektronů (ns² np⁵) a přijímají ještě jeden, čímž vytvářejí ionty −1, například Cl⁻. Díky tomu se každý z nich se sodíkem slučuje ve stejném poměru 1:1: NaF, NaCl, NaBr a NaI.

Názvy hlavních skupin

1. skupina, kromě vodíku, obsahuje alkalické kovy: lithium, sodík, draslík, rubidium, cesium a francium. 2. skupina obsahuje kovy alkalických zemin, od beryllia po radium. Skupiny 3 až 12 jsou přechodné kovy, mezi něž patří běžné kovy jako železo, měď, stříbro a zlato.

13. skupina je skupina boru a 14. skupina skupina uhlíku. 15. skupina je skupina dusíku, nazývaná také pniktogeny, a 16. skupina je skupina kyslíku, nazývaná také chalkogeny. 17. skupina obsahuje halogeny, například fluor, chlor, brom a jod, a 18. skupina vzácné plyny, například helium, neon, argon, krypton, xenon a radon.

Periody: 7 řádků

Periody jsou číslovány od 1 do 7 shora dolů. Číslo periody se rovná nejvzdálenější elektronové slupce, kterou atom využívá: každý prvek ve 3. periodě, od sodíku po argon, má své valenční elektrony ve třetí slupce (3s a 3p).

Periody mají různou délku, protože každá zaplňuje jinou sadu podslupek. 1. perioda má jen 2 prvky (vodík a helium), 2. a 3. perioda mají po 8, 4. a 5. perioda po 18 a 6. a 7. perioda po 32, počítáme-li lanthanoidy a aktinoidy vytištěné pod hlavní tabulkou.

Co se mění napříč periodou

Při přechodu zleva doprava přes periodu má každý prvek o jeden proton a jeden elektron více než předchozí. Další elektrony přibývají do téže vnější slupky, zatímco rostoucí kladný náboj jádra je přitahuje silněji.

V důsledku toho se atomy obecně zmenšují, elektronegativita a ionizační energie rostou a prvky se mění z kovů na nekovy. Dobře to ukazuje 3. perioda: sodík, hořčík a hliník jsou kovy, křemík je polokov, fosfor, síra a chlor jsou nekovy a argon je vzácný plyn. Elektronegativita roste od 0,93 u sodíku po 3,16 u chloru.

Jak najít skupinu a periodu prvku

Polohu prvku můžeš určit z jeho elektronové konfigurace. Nejvyšší číslo slupky udává periodu. U prvků bloku s se číslo skupiny rovná počtu vnějších elektronů; u prvků bloku p se přičte 10. Síra je [Ne] 3s² 3p⁴: její nejvyšší slupka je 3, takže je ve 3. periodě, a jejích 6 vnějších elektronů ji řadí do 16. skupiny. Vápník je [Ar] 4s², takže je ve 4. periodě, 2. skupině.

Pozor na helium. Má jen 2 elektrony (1s²), ale je v 18. skupině, protože jeho vnější slupka je stejně jako u ostatních vzácných plynů zaplněná.