Základní stav: definice v chemii

Základní stav: Uspořádání elektronů v atomu, iontu nebo molekule s nejnižší energií.

V základním stavu elektrony obsazují dostupné orbitaly v pořadí rostoucí energie podle výstavbového principu, Pauliho vylučovacího principu a Hundova pravidla. Když atom pohltí energii, může elektron přeskočit do vyššího orbitalu a vznikne excitovaný stav. Když se vrátí do základního stavu, uvolní přebytečnou energii, často jako světlo určité frekvence.

Příklady

V periodické tabulce

Elektronové konfigurace uváděné u prvků jsou konfigurace v základním stavu a poloha prvku ukazuje, jak končí: například každý prvek skupiny 1 končí na s¹.

Související pojmy

Všechny pojmy