Solvatace: definice v chemii
Solvatace: Proces, při kterém molekuly rozpouštědla obklopují rozpuštěné částice, například ionty nebo molekuly, a interagují s nimi.
Když se látka rozpouští, její částice se oddělí a každá je obklopena obalem molekul rozpouštědla, které ji přitahují. Polární rozpouštědla dobře solvatují ionty a polární molekuly, zatímco nepolární rozpouštědla solvatují nepolární molekuly, což je myšlenka za pravidlem „podobné se rozpouští v podobném“. Energie uvolněná solvatací pomáhá zaplatit rozdělení rozpuštěné látky a rovnováha rozhoduje o tom, zda se při rozpouštění teplo uvolňuje, nebo pohlcuje.
Příklady
- Sůl se rozpouští ve vodě, protože molekuly vody obklopují každý iont Na⁺ a Cl⁻
- Cukr se rozpouští v čaji, protože se na něj molekuly vody vážou vodíkovými vazbami
- Tuk se rozpouští v hexanu, nepolárním rozpouštědle
- Ionty lithia obklopené molekulami rozpouštědla v lithium-iontové baterii
V periodické tabulce
Ionty jsou ve skupině směrem dolů větší a větší ionty se stejným nábojem jsou solvatovány slaběji, takže Li⁺ drží molekuly rozpouštědla pevněji než Na⁺ nebo K⁺.