Nobelium (No)

Vlastnosti prvku Nobelium

Protonové číslo

102

Atomová hmotnost

259 u

Kategorie

Aktinoid

Skupina

—

Perioda

7

Blok

Blok f

Skupenství při pokojové teplotě

Pevné

Elektronegativita

1,3

Teplota tání

1 100 K (826,8 °C)

Teplota varu

—

Hustota

—

Valenční elektrony

2

Běžné náboje

+2, +3

Oxidační stavy

+3, +2

Atomový poloměr

—

Ionizační energie

6,65 eV

Elektronová afinita

—

Radioaktivní

Ano, žádné stabilní izotopy

Objeven

1958

Elektronová konfigurace prvku Nobelium

Elektronová konfigurace prvku Nobelium (No) je [Rn] 5f14 7s2. Jeho 102 elektronů je uspořádáno ve slupkách takto: 2, 8, 18, 32, 32, 8, 2.

Protony, neutrony a elektrony v prvku Nobelium

Neutrální atom prvku Nobelium má 102 protonů a 102 elektronů. Většina atomů prvku Nobelium má asi 157 neutronů: atomová hmotnost zaokrouhlená na 259 minus protonové číslo 102.

Počty neutronů jsou přibližné: atomy stejného prvku mohou mít různý počet neutronů (izotopy). Protonové číslo a hmotnost

Kolik valenčních elektronů má prvek Nobelium?

2

Prvek Nobelium má ve své nejvzdálenější slupce 2 valenční elektron. Jako prvek bloku f může při vazbě využívat i elektrony 4f nebo 5f.

Zobraz všechny prvky: Periodická tabulka s valenčními elektrony

Orbitalový diagram prvku Nobelium

Každé políčko je orbital, který pojme až dva elektrony s opačnými spiny (↑↓). Vnitřní slupky jsou stejné jako u vzácného plynu v závorce. Jak psát elektronové konfigurace

Molární hmotnost prvku Nobelium

259 g/mol

Jeden mol atomů prvku Nobelium (6,022 × 10²³ atomů) má hmotnost 259 gramů. Pomocí této hodnoty převádíš mezi gramy a moly.

Zajímavosti o prvku Nobelium

• Čtrnáct elektronů nobelia v podslupce 5f ji zcela zaplňuje, což zrcadlí ytterbium přímo nad ním v řadě lanthanoidů.
• Jeho nejdéle žijící izotop, nobelium-259, má poločas rozpadu asi 58 minut.
• Nobelium (No) má atomové číslo 102 a při pokojové teplotě má skupenství: pevné. It was discovered in 1958.

Poloha v periodické tabulce

Nobelium je prvek číslo 102, v periodě 7 periodické tabulky. Patří mezi Aktinoidy v bloku f, zobrazené v řádcích pod hlavní tabulkou.

Všechny: aktinoidy

Využití prvku Nobelium

Nobelium nemá využití mimo výzkum, protože se v urychlovačích částic dá vyrobit jen několik atomů najednou. Chemici ho zkoumají, protože na rozdíl od většiny ostatních aktinoidů je ve vodě nejstabilnější jako ion +2 a ne +3. Pokusy s jednotlivými atomy pomáhají ověřit, jak elektronová struktura utváří chemii nejtěžších prvků.

Kdo objevil prvek Nobelium?

Tým pracující v Nobelově fyzikálním institutu ve Stockholmu prohlásil nobelium za objevené v roce 1957, ale nepodařilo se to potvrdit; tým Alberta Ghiorsa v Berkeley ho ohlásil v roce 1958 a práce v Dubně v Sovětském svazu v 60. letech pevně stanovily jeho vlastnosti. Jméno připomíná Alfreda Nobela.

Odkud pochází název?

Nobelium připomíná Alfreda Nobela, švédského chemika, který vynalezl dynamit a založil Nobelovy ceny. Jméno navrhl v roce 1957 tým v Nobelově fyzikálním institutu ve Stockholmu, ačkoli jejich nárok na objev nebyl potvrzen.

Časová osa objevů