7. perioda: od francia po oganesson

32 prvky7 elektronové slupky

7. perioda je posledním řádkem periodické tabulky a má 32 prvků od francia (87) po oganesson (118). Zahrnuje 15 aktinoidů, od aktinia po lawrencium, zobrazených ve spodním pruhu většiny tabulek. Klíčový fakt: každý prvek v tomto řádku je radioaktivní a většina z nich byla poprvé vyrobena v laboratoři.

Poloha v periodické tabulce

Prvky v této periodě

Francium Radium Aktinium Thorium Protaktinium Uran Neptunium Plutonium Americium Curium Berkelium Kalifornium Einsteinium Fermium Mendelevium Nobelium Lawrencium Rutherfordium Dubnium Seaborgium Bohrium Hassium Meitnerium Darmstadtium Roentgenium Kopernicium Nihonium Flerovium Moskovium Livermorium Tennessin Oganesson

Zaplňování 7s, 5f, 6d a 7p

Francium ([Rn] 7s¹) a radium ([Rn] 7s²) zaplňují 7s. Aktinium a thorium umisťují další elektrony do 6d, pak aktinoidy zaplňují podslupku 5f a u nobelia dosáhnou 5f¹⁴. Rutherfordium až copernicium dokončují 6d a nihonium až oganesson zaplňují 7p, takže oganesson končí na [Rn] 5f¹⁴ 6d¹⁰ 7s² 7p⁶.

Elektrony 5f jsou ukryty méně hluboko než elektrony 4f u lanthanoidů, a proto je dřívější aktinoidy snadněji využívají při vazbě. Uran, neptunium a plutonium vykazují oxidační čísla od +3 do +6, zatímco většina lanthanoidů zůstává u +3.

Trendy napříč 7. periodou

Francium má elektronegativitu 0,79 a první ionizační energii 3,9 eV, téměř stejnou jako cesium nad ním. Počáteční aktinoidy jsou husté kovy: uran má 19,1 g/cm³ a neptunium s 20,45 g/cm³ je nejhustším členem řádku s uvedenou hodnotou.

Poté změřená čísla končí. Od fermia (100) výše tento web neuvádí hustotu a od rutherfordia (104) výše žádnou teplotu tání, protože byla vyrobena jen nepatrná množství, někdy jen několik atomů. Teorie naznačuje, že nejtěžší členové známé trendy porušují; oganesson například může být za pokojové teploty pevná látka, přestože stojí ve sloupci vzácných plynů.

Kde se se 7. periodou setkáš

Uran pohání jaderné elektrárny a stálé teplo plutonia-238 napájí kosmické sondy a vozítka na Marsu. Americium-241 je nepatrný zdroj záření uvnitř mnoha domácích detektorů kouře a radium, objevené v roce 1898, kdysi způsobovalo svícení ciferníků hodinek, dokud se neukázala jeho nebezpečnost.

Mnohé z těžších prvků jsou pojmenovány po vědcích a místech, například curium, einsteinium, berkelium a kalifornium. Tennessin (117), vyrobený v roce 2010, byl posledním objeveným prvkem a v roce 2016 byly schváleny názvy posledních čtyř prvků, čímž se dokončilo všech sedm řádků.

7. perioda: vlastnosti v rámci periody

Klikni na záhlaví sloupce a seřadíš.

7. perioda

87	Francium	Fr	1	s	0,79	3,9	Pevné
88	Radium	Ra	2	s	0,9	5,279	Pevné
89	Aktinium	Ac	—	f	1,1	5,17	Pevné
90	Thorium	Th	—	f	1,3	6,08	Pevné
91	Protaktinium	Pa	—	f	1,5	5,89	Pevné
92	Uran	U	—	f	1,38	6,194	Pevné
93	Neptunium	Np	—	f	1,36	6,266	Pevné
94	Plutonium	Pu	—	f	1,28	6,06	Pevné
95	Americium	Am	—	f	1,3	5,993	Pevné
96	Curium	Cm	—	f	1,3	6,02	Pevné
97	Berkelium	Bk	—	f	1,3	6,23	Pevné
98	Kalifornium	Cf	—	f	1,3	6,3	Pevné
99	Einsteinium	Es	—	f	1,3	6,42	Pevné
100	Fermium	Fm	—	f	1,3	6,5	Pevné
101	Mendelevium	Md	—	f	1,3	6,58	Pevné
102	Nobelium	No	—	f	1,3	6,65	Pevné
103	Lawrencium	Lr	—	f	1,3	—	Pevné
104	Rutherfordium	Rf	4	d	—	—	Neznámé
105	Dubnium	Db	5	d	—	—	Neznámé
106	Seaborgium	Sg	6	d	—	—	Neznámé
107	Bohrium	Bh	7	d	—	—	Neznámé
108	Hassium	Hs	8	d	—	—	Neznámé
109	Meitnerium	Mt	9	d	—	—	Neznámé
110	Darmstadtium	Ds	10	d	—	—	Neznámé
111	Roentgenium	Rg	11	d	—	—	Neznámé
112	Kopernicium	Cn	12	d	—	—	Neznámé
113	Nihonium	Nh	13	p	—	—	Neznámé
114	Flerovium	Fl	14	p	—	—	Neznámé
115	Moskovium	Mc	15	p	—	—	Neznámé
116	Livermorium	Lv	16	p	—	—	Neznámé
117	Tennessin	Ts	17	p	—	—	Neznámé
118	Oganesson	Og	18	p	—	—	Neznámé