Chemická vazba: definice v chemii
Chemická vazba: Trvalá přitažlivost mezi atomy nebo ionty, která je drží pohromadě v molekulách, krystalech a kovech.
Vazby vznikají proto, že vázané uspořádání má nižší energii než oddělené atomy, takže při vzniku vazeb se energie uvolňuje a k jejich rozštěpení je nutné ji dodat. Tři hlavní typy jsou kovalentní vazba (sdílené elektrony), iontová vazba (přitahování opačně nabitých iontů) a kovová vazba (kovové ionty v moři elektronů). Slabší přitažlivé síly mezi molekulami, například vodíkové můstky, se obvykle uvádějí zvlášť jako mezimolekulární síly.
Příklady
- Vazba H–H v plynném vodíku — k jejímu rozštěpení je potřeba 436 kJ/mol
- Trojná vazba N≡N — asi 945 kJ/mol, jedna z nejpevnějších
- Ionty Na⁺ a Cl⁻ drží pohromadě iontová vazba
- Atomy mědi drží pohromadě kovová vazba
V periodické tabulce
Poloha dvou prvků v tabulce napoví, jak se spojí: dva nekovy tvoří kovalentní vazbu, kov a nekov iontovou vazbu a kovy se mezi sebou spojují kovovou vazbou.