Pufr: definice v chemii
Pufr: Roztok, který odolává změnám pH při přidání malého množství kyseliny nebo zásady. Obvykle obsahuje slabou kyselinu a její konjugovanou zásadu, nebo slabou zásadu a její konjugovanou kyselinu.
V pufru z kyseliny octové a octanových iontů je přidaná zásada neutralizována kyselinou octovou a přidaná kyselina je pohlcena octanovými ionty, takže pH se téměř nemění. Pufr funguje nejlépe poblíž hodnoty pH, při níž jsou kyselá i zásaditá forma přítomny ve stejném množství, a přestane fungovat, jakmile se jedna z forem spotřebuje. Pufry udržují pH krve, buněk a mnoha průmyslových i laboratorních procesů v úzkých mezích.
Příklady
- Krev — kyselina uhličitá a hydrogenuhličitan udržují pH kolem 7,4
- Kyselina octová a octan sodný — pufr s pH kolem 4,8
- Amoniak a chlorid amonný — pufr s pH kolem 9,3
- Standardní pufrové roztoky používané ke kalibraci pH metrů