Vzácné plyny (18. skupina)
Vzácné plyny je šest prvků 18. skupiny, posledního sloupce periodické tabulky: helium, neon, argon, krypton, xenon a radon. Jsou to bezbarvé plyny bez zápachu složené z jednotlivých atomů a jsou to ze všech prvků nejméně reaktivní. Oganesson (118) také leží v 18. skupině, ale jeho vlastnosti nejsou známy, a proto ho tento web uvádí jako supertěžký prvek.
Proč jsou vzácné plyny tak nereaktivní
Každý vzácný plyn má zcela zaplněnou valenční slupku. Helium má dva elektrony (1s²), které zaplňují jeho jedinou slupku, a od neonu po radon je osm valenčních elektronů v uspořádání ns² np⁶, stabilní oktet. S plnou slupkou nemají sklon elektrony přijímat a mají velmi vysoké ionizační energie, takže je ani zřídka odevzdávají; helium má nejvyšší první ionizační energii ze všech prvků.
Vlastnosti a trendy ve skupině směrem dolů
Síly mezi atomy vzácných plynů jsou velmi slabé, takže všech šest je za pokojové teploty plynů. Helium má nejnižší teplotu varu ze všech prvků, 4,2 K (−269 °C), a za normálního tlaku se nedá zmrazit. Směrem dolů ve skupině jsou atomy větší a drží své valenční elektrony méně pevně: ionizační energie klesá, zatímco atomový poloměr, hustota a teplota varu rostou a radon vře při asi −62 °C.
Mohou vzácné plyny reagovat?
Dříve se jim říkalo inertní plyny, dokud Neil Bartlett v roce 1962 nevytvořil první sloučeninu vzácného plynu, hexafluoroplatiničnan xenonu. Xenon se s fluorem slučuje, když se směs zahřeje nebo osvětlí, Xe + F₂ → XeF₂, a tvoří také XeF₄, XeF₆ a oxidy. Krypton tvoří difluorid kryptonu (KrF₂), ale za běžných podmínek nejsou známy žádné stabilní sloučeniny helia, neonu ani argonu.
Využití vzácných plynů
Helium je lehké a nehoří, takže plní balony a vzducholodě a kapalné helium chladí magnety MRI skenerů. Neon září červenooranžově v reklamních nápisech. Argon, tvořící asi 0,93 % vzduchu, chrání horký kov při svařování a plní žárovky a dvojitá okna. Krypton a xenon se používají v jasných lampách a fotografických bleskách a xenon pohání iontové motory některých kosmických lodí.
Radon je radioaktivní. Prosakuje z hornin a půdy obsahujících uran a může se hromadit ve sklepích, kde je druhou nejčastější příčinou rakoviny plic po kouření.
Oganesson, neznámý člen
Oganesson (118) uzavírá 7. periodu pod radonem. Vyrobila se jen hrstka jeho atomů, z nichž každý vydrží asi milisekundu, takže žádná z jeho vlastností nebyla změřena. Výpočty naznačují, že může být za pokojové teploty pevnou látkou a reaktivnější než ostatní vzácné plyny.
Prvky v této rodině
| 2 | Helium | He | 4,0026 | 1s2 | 0 | Plynné |
| 10 | Neon | Ne | 20,18 | [He] 2s2 2p6 | 0 | Plynné |
| 18 | Argon | Ar | 39,948 | [Ne] 3s2 3p6 | 0 | Plynné |
| 36 | Krypton | Kr | 83,798 | [Ar] 3d10 4s2 4p6 | 0 | Plynné |
| 54 | Xenon | Xe | 131,29 | [Kr] 4d10 5s2 5p6 | 0 | Plynné |
| 86 | Radon | Rn | 222 | [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p6 | 0 | Plynné |