Skupina 18: sloupec vzácných plynů

Plné vnější slupky: ns² np⁶

Od neonu dolů každá konfigurace končí ns² np⁶, tedy osmi vnějšími elektrony, jako u argonu ([Ne] 3s² 3p⁶). Helium je 1s², dva elektrony zaplňující jeho jedinou slupku. Protože nemají co získávat a jejich elektrony jsou drženy pevně, tyto atomy netvoří ionty, takže jejich běžný náboj je uveden jako 0.

Konfigurace helia 1s² odpovídá vzorci ns² skupiny 2 a několik chemiků tvrdí, že patří nad beryllium, ale chová se přesně jako vzácný plyn.

Trendy ve skupině směrem dolů

Atomy jsou větší a své vnější elektrony drží méně pevně: první ionizační energie klesá z 24,587 eV u helia, nejvyšší ze všech prvků, na 15,76 eV u argonu a 10,745 eV u radonu. Slabé přitažlivé síly mezi atomy sílí, takže teploty varu rostou ze 4,22 K u helia na 87,3 K u argonu a 211,3 K u radonu.

Tento web uvádí hodnoty elektronegativity jen pro krypton (3,0), xenon (2,6) a radon (2,2). Elektronegativita popisuje, jak silně atom přitahuje elektrony ve vazbě, a helium, neon a argon za běžných podmínek netvoří stabilní sloučeniny.

Odkud pocházejí

Neon, argon, krypton a xenon se oddělují ze zkapalněného vzduchu, který obsahuje asi 0,93 % argonu. Helium pochází z vrtů zemního plynu, kde se hromadí radioaktivním rozpadem uranu a thoria v horninách; radon je sám produktem rozpadu uranu a může prosakovat do sklepů. Jejich jména vypovídají příběh: neon znamená nový, argon líný, krypton skrytý a xenon cizinec.

Oganesson a stará skupina 0

Když byl v roce 1894 objeven argon, periodická tabulka neměla místo pro nereaktivní prvek, a tak byl přidán nový sloupec, nejprve nazývaný skupina 0. Oganesson (118), pojmenovaný po fyzikovi Jurijovi Oganesjanovi, ji nyní uzavírá. Vyrobilo se jen malé množství jeho atomů, takže jeho vlastnosti jsou předpovězeny; některé výpočty naznačují, že by byl za pokojové teploty pevný.