1. perioda: vodík a helium
1. perioda je nejkratší řádek periodické tabulky a obsahuje jen vodík (1) a helium (2). Všechny jejich elektrony jsou v první slupce, která má místo pouze pro dva. Tento limit je dobré mít na paměti: proto řádek končí po dvou prvcích a proto je helium tak nereaktivní.
První slupka: jediná podslupka 1s
První slupka je nejblíže k jádru a obsahuje jen jednu podslupku, 1s, bez orbitalů p, d nebo f. Tento jediný orbital pojme nejvýše dva elektrony. Vodík má konfiguraci 1s¹ a helium 1s², takže slupka je plná už u prvku č. 2 a lithium musí začít druhou slupku i nový řádek.
Plná slupka helia je důvod, proč stojí nad neonem ve 18. skupině, přestože má dva vnější elektrony místo osmi. Vodík se svým osamoceným elektronem se obvykle umisťuje na vrchol 1. skupiny.
Vodík a helium v číslech
Se dvěma členy je trend napříč řádkem jediný krok, ale velký. Dva protony helia přitahují dva elektrony ve stejné malé slupce, a proto je jeho první ionizační energie, 24,587 eV, nejvyšší ze všech prvků; u vodíku je 13,598 eV.
Oba jsou bezbarvé plyny s nepatrnou hustotou, 0,0000899 g/cm³ u vodíku a 0,000179 g/cm³ u helia. Vodík vře při 20,27 K a helium jen při 4,22 K, což je nejnižší bod varu v tabulce. Vodík má elektronegativitu 2,2 a váže se s většinou ostatních prvků, zatímco helium za běžných podmínek netvoří žádné stabilní sloučeniny.
Kde se s 1. periodou setkáš
Vodík je nejhojnějším prvkem ve vesmíru a hvězdy jako Slunce září tím, že ho slučují na helium. Na Zemi je vázán hlavně ve vodě a v molekulách živých organismů a průmysl ho spotřebovává obrovská množství k výrobě amoniaku a zpracování paliv.
Helium bylo objeveno ve slunečním světle v roce 1868, tedy 27 let předtím, než bylo nalezeno na Zemi, a jeho název pochází z řeckého slova pro Slunce. Nadnáší balony a vzducholodě a kapalné helium udržuje v chladu supravodivé magnety MRI přístrojů.
1. perioda: vlastnosti v rámci periody
Klikni na záhlaví sloupce a seřadíš.