6. perioda: od cesia po radon, včetně lanthanoidů

Čtyři podslupky: 6s, 4f, 5d a 6p

Cesium ([Xe] 6s¹) a baryum ([Xe] 6s²) zaplňují 6s. Lanthan přidává jediný elektron 5d a pak lanthanoidy zaplňují sedm orbitalů 4f, které pojmou 14 elektronů, a u ytterbia dosáhnou 4f¹⁴. Hafnium až rtuť dokončují podslupku 5d a thallium až radon zaplňují 6p, až po [Xe] 4f¹⁴ 5d¹⁰ 6s² 6p⁶.

Kapacity 2 + 14 + 10 + 6 dávají dohromady 32 prvků, oproti 18 v 5. periodě. Elektrony 4f jsou ukryty hluboko uvnitř atomu, což činí lanthanoidy tak podobnými, že se je chemici desítky let snažili oddělit.

Trendy napříč 6. periodou

Cesium má nejnižší první ionizační energii ze všech prvků, 3,894 eV, a elektronegativitu pouhých 0,79, zatímco ionizační energie radonu je 10,745 eV. Zlato má na kov neobvykle vysokou elektronegativitu, 2,54, a může dokonce tvořit záporný ion Au⁻, jako v auridu cesném (CsAu).

Napříč lanthanoidy se atomy mírně zmenšují, což se nazývá lanthanoidová kontrakce, takže následující kovy 5d jsou kompaktní a velmi těžké. Wolfram taje při 3695 K, což je nejvyšší hodnota ze všech kovů, a osmium s 22,59 g/cm³ je nejhustším prvkem. Rtuť je opačným extrémem: taje při 234,32 K a za pokojové teploty je kapalná.

Kde se se 6. periodou setkáš

Zlato a platina se používají ve šperkařství, elektronice a katalyzátorech, protože nekorodují, a olovo, i když je jedovaté, se stále používá v autobateriích a při stínění záření. Neodym tvoří nejsilnější permanentní magnety, používané v elektromotorech a větrných turbínách, zatímco europium a terbium pomáhají vytvářet barvy na obrazovkách a v úsporných žárovkách.

Síran barnatý umožňuje lékařům zobrazit střeva na rentgenových snímcích a cesiové atomové hodiny určují délku sekundy. Promethium a poslední tři prvky řádku, polonium, astat a radon, nemají žádné stabilní izotopy a plynný radon prosakující z hornin se může hromadit ve sklepích.