5. perioda: od rubidia po xenon

Zaplňování 5s, 4d a 5p

Rubidium ([Kr] 5s¹) a stroncium ([Kr] 5s²) začínají pátou slupku. Yttrium až kadmium pak zaplňují podslupku 4d a indium až xenon zaplňují 5p, až po [Kr] 4d¹⁰ 5s² 5p⁶.

Protože jsou 4d a 5s energeticky tak blízko, mají některé z těchto kovů překvapivé konfigurace. Niob, molybden, ruthenium, rhodium a stříbro si všechny ponechávají jeden elektron 5s a palladium, [Kr] 4d¹⁰, nemá žádné elektrony 5s.

Trendy napříč 5. periodou

Elektronegativita roste z 0,82 u rubidia na 2,66 u jodu a první ionizační energie ze 4,177 eV u rubidia na 12,13 eV u xenonu. Rubidium odevzdává vnější elektron tak snadno, že se může na vzduchu vznítit.

Uprostřed řádku taje molybden při 2896 K, což je nejvyšší hodnota v 5. periodě, a ruthenium je nejhustší s 12,45 g/cm³. Směrem doprava čísla opět klesají: cín taje při 505,08 K a jod, lesklá tmavá pevná látka vydávající fialové páry, při 386,85 K.

Kde se s 5. periodou setkáš

Stříbro vede elektrický proud lépe než jakýkoli jiný kov a používá se ve šperkařství, zrcadlech a elektronice. Cín pokrývá ocelové konzervy a je hlavním kovem většiny pájek a oxid india a cínu je průhledný vodič na dotykových displejích. Jod se přidává do kuchyňské soli, protože ho potřebuje štítná žláza, soli stroncia zbarvují ohňostroje červeně a palladium pomáhá čistit výfukové plyny aut.

Technecium (43) nemá vůbec žádné stabilní izotopy; poprvé bylo vyrobeno v laboratoři v roce 1937 a jeho krátkodobá forma se používá při lékařských vyšetřeních. Xenon svítí v některých světlometech aut a pohání iontové motory kosmických lodí a v roce 1962 se stal prvním vzácným plynem, u něhož byla prokázána tvorba sloučeniny.