Příklady chemických změn v každodenním životě
Chemická změna, neboli chemická reakce, promění jednu nebo více látek v nové látky s jinými vlastnostmi. Mezi znaky, že k ní došlo, patří změna barvy, bublinky plynu, nový zápach, světlo, změna teploty nebo vznik pevné látky v kapalině. Chemické změny se na rozdíl od fyzikálních obvykle těžko vracejí zpět.
- Hoření dřeva — dřevo reaguje s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého, vodní páry, popela, tepla a světla.
- Rezivění železa — železo reaguje s kyslíkem a vodou za vzniku šupinatého, červenohnědého hydratovaného oxidu železa.
- Smažení vejce — teplo trvale změní bílkoviny v bílku a ten se mění z průhledného na pevný bílý.
- Pečení koláče — kypřicí prášek uvolňuje oxid uhličitý, který nechá těsto vykynout, a kůrka zhnědne.
- Opékání chleba — cukry a bílkoviny na povrchu spolu reagují (Maillardova reakce) za vzniku hnědých, chutných sloučenin.
- Trávení jídla — enzymy štěpí škrob, bílkoviny a tuky na menší molekuly, které tělo dokáže vstřebat.
- Kysnutí mléka — bakterie mění mléčný cukr laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž mléko houstne a chutná kysele.
- Výroba vína — kvasinky přeměňují cukr ve hroznové šťávě kvašením na ethanol a oxid uhličitý.
- Fotosyntéza — rostliny využívají energii světla k přeměně oxidu uhličitého a vody na glukózu a kyslík.
- Buněčné dýchání — buňky používají kyslík k rozkladu glukózy a uvolňují energii, oxid uhličitý a vodu.
- Jedlá soda a ocet — reagují za vzniku plynného oxidu uhličitého, octanu sodného a vody.
- Černání stříbra — stříbro reaguje se sloučeninami síry ve vzduchu za vzniku černé vrstvy sulfidu stříbrného.
- Zelenání mědi — během let měď reaguje se vzduchem, vodou, oxidem uhličitým a sloučeninami síry za vzniku zelené patiny.
- Zapálení plynového sporáku — methan v zemním plynu hoří s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého a vody.
- Hnědnutí rozkrojeného jablka — enzym v ovoci používá kyslík ze vzduchu k tvorbě hnědých barviv.
- Škrtnutí zápalky — tření spustí reakci mezi chemikáliemi v hlavičce zápalky a škrtací plochou a vznikne plamen.
- Užití antacida — uhličitan vápenatý neutralizuje žaludeční kyselinu a tvoří chlorid vápenatý, vodu a oxid uhličitý.
- Používání baterie — redoxní reakce uvnitř baterie tlačí elektrony obvodem jako elektrický proud.
- Zlomení svítící tyčinky — peroxid vodíku reaguje s další chemikálií a uvolněná energie rozzáří barvivo.
- Hnití potravin — bakterie a houby rozkládají potravinu na nové látky, často se špatným zápachem.
Jak poznat chemickou změnu od fyzikální
Zeptejte se, zda vznikla nová látka. Při fyzikální změně, například tání ledu nebo rozpouštění cukru, zůstává látka stejná a mění se jen její podoba nebo skupenství, takže ji obvykle lze získat zpět jednoduchými prostředky. Při chemické změně se atomy přeskupí do nových látek s novými vlastnostmi, například do popela a kouře, které zbudou po hoření papíru.
Výše uvedené znaky jsou vodítka, nikoli důkaz. I vroucí voda tvoří bubliny a kov zahřátý v plameni září, a přesto jde o fyzikální změny. Skutečným testem je, zda je materiál na konci chemicky odlišný od materiálu na začátku.