Oxidace: definice v chemii
Oxidace: Ztráta elektronů látkou při reakci, která zvyšuje její oxidační číslo. Může také znamenat příjem kyslíku nebo ztrátu vodíku.
Oxidace nikdy neprobíhá sama: elektrony ztracené jednou látkou přijímá jiná látka, která se redukuje, a proto se celá reakce nazývá redoxní reakce. Anglická pomůcka OIL RIG znamená Oxidation Is Loss, Reduction Is Gain, tedy oxidace je ztráta a redukce příjem elektronů. Hoření, rezivění, dýchání i reakce uvnitř baterií jsou redoxní reakce.
Příklady
- Rezivění — atomy železa ztrácejí elektrony a mění se na ionty železa
- Hoření hořčíku: 2Mg + O₂ → 2MgO
- Sodík ztrácející elektron: Na → Na⁺ + e⁻
- Etanol oxidovaný na kyselinu octovou, když se víno mění v ocet
V periodické tabulce
Kovy na levé straně tabulky, zejména alkalické kovy ve skupině 1, se oxidují nejsnáze, protože ochotně ztrácejí své málo valenčních elektronů.