Ionizační energie: definice v chemii
Ionizační energie: Minimální energie potřebná k odebrání nejslaběji vázaného elektronu z neutrálního atomu v plynném stavu: X(g) → X⁺(g) + e⁻.
Ionizační energie se obvykle udává v kilojoulech na mol a ukazuje, jak pevně atom drží své vnější elektrony. Odebrání druhého nebo třetího elektronu vždy vyžaduje více energie a po vyprázdnění vnější slupky nastává velmi velký skok, který prozrazuje, kolik valenčních elektronů atom má. Prvky s nízkou ionizační energií, například alkalické kovy, snadno tvoří kladné ionty a jsou to vysoce reaktivní kovy.
Příklady
- Helium — 2 372 kJ/mol, nejvyšší ze všech prvků
- Cesium — asi 376 kJ/mol, mezi nejnižšími
- Sodík — 496 kJ/mol pro první elektron, 4 562 kJ/mol pro druhý
- Ionizační energie hořčíku prudce vyskočí u třetího elektronu, což prozrazuje dva valenční elektrony
V periodické tabulce
První ionizační energie obecně roste napříč periodou a klesá ve skupině směrem dolů, takže je nejvyšší u helia vpravo nahoře a nejnižší poblíž cesia vlevo dole.